Skip to content

Jižní Město – město bez parku?

7.11.2010

Dovedete si představit město velikosti Havířova či Zlína bez parku? Pražské Jižní Město takovým městem je. Možná vás toto konstatování udiví. Vždyť mezi stanicemi metra Háje a Opatov se rozprostírá Centrální park a nedávno byl dokončen park u Chodovské tvrze. A co teprve rozlehlý hostivařský lesopark? Ale jsou tato místa opravdu městskými parky? Domnívám se, že nikoliv. A v několika následujících odstavcích se pokusím objasnit proč.

Zaměňování funkcí parku a lesoparku nebo parku a náměstí je jedním z projevů ztráty schopnosti rozlišovat mezi jednotlivými prvky tradiční městské krajiny, s jejímiž důsledky se na sídlištích až příliš často setkáváme. Lesopark není park, ale ostrůvek ochočené přírody mající vytvářet iluzi bezpečné divočiny za humny. Náměstí je odpradávna volným prostranstvím sloužícím v prvé řadě jako veřejné shromaždiště. Osázíme-li jej takovým množstvím zeleně, že nebude vidět z jednoho protilehlého rohu na druhý, stane se z něj možná docela pěkný park nebo veřejná zahrada, ale přestane být náměstím.

Park nebo rekreačně-sportovní areál?

Ani nový „park“ u Chodovské tvrze není městským parkem v úzkém smyslu slova, neboť u něj výrazně převládá rekreačně-sportovní funkce. Můžete se zde prohánět na kole či na kolečkových bruslích, zajít s ratolestmi na moderní dětské hřiště nebo si zahrát minigolf. Táž široká asfaltová cesta by měla sloužit jak cyklistům a bruslařům, tak chodcům, kteří se ale musejí mít na pozoru.O upřednostnění sportu před pasivnějšími formami odpočinku tedy není pochyb.

Naopak z parkotvorného hlediska jednoznačně pozitivně hodnotím, že se zde architekti vyvarovali v sídlištních parcích velmi častého pochybení, když neopomněli zakomponovat do návrhu parku významový střed, místo vhodné k zastavení a vyvrcholení vjemu. Kruhovité náměstíčko s písčitým povrchem posetým betonovými kvádry a lavičkami sice nepředstavuje střed bůhvíjak útulný ani okouzlující, určitě je však lepším řešením než absence jakéhokoliv středu.

Zřetelně parkovým dojmem působí až stará zahrada kolem tvrze, ukrytá za vysokou keřovou hradbou. Je lákavým místem k posezení, kde najdete klid a závětří. Obě zmíněné části nově propojené v jeden „park“ se vzájemně doplňují, čímž pomáhají spoluutvářet příjemné místo pro trávení volného času. Rozdíl v atmosféře typického parčíku obklopujícího tvrz a sousedního volnočasového areálu je nicméně zřejmý.

 

K revitalizaci Centrálního parku

Největší pozornost si však zaslouží tzv. Centrální park. Zaprvé vzhledem ke svým rozměrům. Souvislá plocha veřejné zeleně o rozloze přes 11 hektarů rozhodně není zanedbatelná ani v porovnání s obřími rozměry Jižního Města. Zadruhé, již nejméně 20 let se diskutuje o nutnosti revitalizace či rekonstrukce Centrálního parku. Městská část Praha 11 v posledních letech učinila v tomto směru řadu různě zdařilých kroků, které rozebereme níže. Přes všechny tyto dobře míněné snahy orgánů místní samosprávy však dle mého názoru stále platí více než 13 let starý výrok architekta Ivana Plicky. „Lze pouze hádat, jedná-li se o nepovedenou reminiscenci na České středohoří, nebo největší pohřebiště buldozerové kultury ve střední Evropě.“ S nadsázkou tak popsal základní identifikační znak „parku“: pás umělých pahorků porostlých travou a řídce osázených stromy a keři táhnoucí se po celé více než osmisetmetrové délce tohoto prostranství.Spíše než jako park tak působí dojmem lesostepní krajiny.

Zvlněný reliéf Centrálního parku

Netvrdím, že charakteristicky zvlněný reliéf Centrálního parku není originálním architektonickým prvkem, ani nezpochybňuji, že pahrbky působí na člověka přeci jen přívětivěji než širá rovina. Vytýkám jim však, že zcela selhaly v naplňování svého hlavního účelu – tj. rozčleňovat a ozvláštňovat prostor parku tak, aby se v něm nacházela rozmanitá místa lákající návštěvníky k zastavení anebo posezení.. Početné pahorky však opticky rozdělují celou velkou plochu „parku“ pouze na dvě části, takže se zdá být předimenzovaným. Ať už se stoje v předělu mezi dvěma liniemi pahorků díváte směrem ke stanici metra Háje, nebo Opatov, naskytne se vám podobně nudný pohled na „nekonečné“ travnaté plochy, jimiž prochází chodník mechanicky osázený lavičkami a stromy, mající patrně vyvolávat dojem promenády končící kdesi daleko na obzoru. Hranice Centrálního parku jsou bezesporu nejasně vymezené.

„Promenáda“ v Centrálním parku (pohled směrem ke stanici metra Háje)

Vzhledem ke značnému rozptýlení událostí v čase a prostoru se většinou zdá, že se v Centrálním parku skoro nic neděje. A protože se zde zdánlivě nic neděje, odpadá hlavní důvod, proč lidé vysedávají na lavičkách v parcích a na náměstích. Začarovaný kruh nudy se uzavírá.

V létě teplo a v zimě chlad na kovových lavičkách

Když si přesto nějaký důvod k posezení v Centrálním parku najdete, čeká na vás další nepříjemnost v podobě nových kovových laviček, které jsou sice odolné a bezpečné, jenže v zimě nepříjemně studí a v létě bývají rozpálené od slunce. A sednout si do stínu je nemožné. Téměř neřešitelným problémem je také najít místo, kde byste se nemuseli potýkat s neustálým průvanem. Ani pahorky ani řídký stromový porost nedokáží plnit funkci větrolamu.

„Promenáda“ v Centrálním parku (pohled směrem ke stanici metra Opatov)

Velké nezastavěné prostranství ale zároveň skýtá velký rozvojový potenciál. Umožňuje, aby byla uspokojena přání různorodých skupin obyvatel. Jak těch, kteří si přejí, aby na území Centrálního parku přibylo dětských hřišť a sportovišť, tak milovníků tradičních městských parků. Jsem přesvědčen, že ani druzí jmenovaní ještě nepředstavují na Jižním Městě ohrožený nebo dokonce vyhynulý druh. Každopádně by Centrální park měl zůstat nejrozsáhlejším veřejným prostranstvím   na Jižním Městě. Zdůrazňuji veřejným. Rozvoj Centrálního parku by se v žádném případě neměl ubírat týmž směrem jako rekonstrukce Gutovky ve Strašnicích, kde měla být na základě projektu schváleného radou MČ Praha 10 většina plochy stávajícího parku zastavěna komerčními sportovními plochami.

Kdo chce vědět víc:

GEHL Jan, Život mezi budovami. Užívání veřejných prostranství, Brno 2000.

JACOBS Jane, Smrt a život amerických velkoměst, Praha 1975.

PLICKA Ivan, SEDLÁK Jan, SEDLÁK Martin, Jižní Město. Urbanistická studie centra Jižního Města, in: Architekt 22/1997, s. 17-26.

Vize rekonstrukce Centrálního parku zveřejněná radnicí Prahy 11 roku 2008:

http://www.praha11.cz/cs/zivotni-prostredi/priroda/rekonstrukce-centralniho-parku.html

Autor: Martin Veselý

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: