Skip to content

„Kulturní brownfields“ v ohrožení

22.2.2011

V 90. letech developerské společnosti přišly k velkému množství majetku, které často levně skupovaly i od restituentů, kteří si s nově nabytými nemovitostmi nevěděli rady. Ani developeři si ale často nevědí rady a s nemovitostmi spekulují. V Praze tak lze tu a tam uprostřed moderních stavebních projektů ze skla a oceli zahlédnout krčící se ruiny starých industriálních objektů, které leží ladem. Pro někoho jsou to objekty nestojící za pozornost, pro jiné trn v oku, který snad nakonec bude developerskou společností také vytrhnut. Stále více lidí však tyto rozpadající se objekty vnímá jako ohrožené stavby, které stojí za to zachránit a uchovat.

Kapitalista, který nahrazení ruiny kancelářskou, obchodní či rezidenční stavbou vnímá jako jedinou možnost využití lokality a jistou cestu k velkému výdělku, by pravděpodobně nad snahou budovu zachránit nechápavě kroutil hlavou. Tyto budovy přitom často bývají posledním pozůstatkem někdejší městské zástavby, které umožňují zachovat určitou kontinuitu s minulostí daného prostoru. Mohou být zajímavým a společensky hodnotným způsobem využity a zároveň pomoci zachovat určité procento nekomerčních aktivit v místě, kde se vyskytují.

Nefunkční industriální areály a jim podobné prostory se totiž výborně hodí  pro různé jednorázové akce – výstavy, veletrhy, blešáky, workshopy, koncerty, nebo třeba módní přehlídky. Takovými akcemi je již proslulá např. Hala Thámova v Karlíně, jejíž ponurý industriální interiér hostil nejednu úspěšnou kulturní akci. Výstava českého designu Designblock, přehlídka českých módních návrhářů Code Mode, či Bienále současného výtvarného umění dokázaly kreativním způsobem oživit prostor, kterému se člověk běžně vyhýbá obloukem.

Hala Thámova

Každoroční festival současného umění 4+4 dny v pohybu je pro změnu známý cíleným vyhledáváním stále nových objektů pro pořádání svého programu. Každý rok tak jeho účastníci mají možnost navštívit dosud neznámé prostory, opět zejména industriálního charakteru. Festival jakoby už předem počítal s nevyzpytatelností a proměnlivostí osudu podobných prostor, do nichž se zub času může kdykoliv zakousnout v podobě demolice, nebo přestavby, a tak se raději po městském prostoru nomadicky přesouvá.

Pokud majitel svolí a stav budovy to umožní, staré tovární haly se výborně hodí i pro neziskové a kulturní účely dlouhodobějšího charakteru. Developeři proto v některých případech umělcům a kreativním lidem své staré budovy poskytují; má to pro ně hned několik výhod – jednak z budovy bez komerčního využití získávají alespoň nějaký nájem, zároveň jim však jejich „alternativní nájemníci“ majetek chrání před dalším chátráním, nebo před bezdomovci a narkomany, pro které opuštěné továrny bývají oblíbeným útočištěm. Dohoda s umělci přitom často zní: „Až budou peníze a přijdeme na to, jak objekt komerčně výhodně využít, prostory opustíte“. Umělci na to obvykle kývnou – bohužel nejsou v pozici, kdy si mohou příliš vybírat. Nájemní smlouvy se tak většinou podepisují pouze na rok a pak se podle potřeby prodlužují.

Některým projektům se tímto stylem daří přežívat už několik let. Patří k nim Karlín Studios, či Trafačka, které jsou využívány jako galerie a stálé ateliéry pro umělce, ale odehrávají se v nich i jiné akce, včetně koncertů, workshopů a podobně. Na prostor náročné akce se několik let konávaly i v nyní již zavřené Hale C, jejíž osud nám bohužel připomíná, jak to s „dlouhodobosti“ v případě podobných objektů vlastně vypadá. Většinou nelze hovořit o časovém úseku přesahujícím horizont několika let. Proč tomu tak je? Ačkoliv k vytvoření kvalitního kulturního centra vede dlouhá a trnitá cesta, kterou málokdo rád podstupuje s vidinou brzkého konce, je skutečně tristní, jak málo je současná společnost nakloněna trvalejšímu rozvoji a uchování podobných lokalit. Komerční tlak je veliký a majitelé objektů, tedy nejčastěji developerské společnosti, málokdy vnímají kulturní a společenský přínos jako hodnotu přesahující moc peněz. Podobné objekty tudíž málokdy odolají úsilí o jejich přetvoření ve stavby s komerčním využitím. Není-li jejich majitel osvíceným mecenášem, jsou dny trvání alternativního projektu sečteny prakticky už v okamžiku, kdy umělci dohodu o využívání prostoru podepíšou.

Trafačka

V největším ohrožení je v tuto chvíli Trafačka – budova bývalé Teslovy rozvodny a měnírny, která již od roku 2006 slouží stejnojmennému občanskému sdružení a přibližně dvěma desítkám rezidenčních umělců. Objekt pomalovaný graffiti plný mladých kreativních lidí působí v šedých Vysočanech jako ostrůvek života, v němž se pořádají zajímavé výstavy a kulturní akce. Na tramvajové zastávce Ocelářská denně vystupují lidé, kteří by dříve o tuto lokalitu stěží zavadili. Sociálně vědní obory tyto lidi přiřazují k tzv. „kreativní třídě“, která se svým profesním zaměřením, životním stylem a vkusem liší od tradičního vzorku populace, ale zároveň hýbe světovou ekonomikou. V Praze ale, jak se zdá, hýbou ekonomikou jen nepříliš kreativní developeři a tak Trafačku rychle obrůstají obří budovy ze skla a oceli. Obchodní galerie Harfa, administrativní budova Brána – to je jen hrst z výčtu objektů v rychle se gentrifikujících Vysočanech, někdejší průmyslové čtvrti. Ani jeden z nově postavených domů zatím neslavil valný úspěch – obchodní centrum je poloprázdné, kanceláří v Bráně se zatím pronajalo jen pár procent. Pražská Správa Nemovitostí, které Trafačka patří, zatím vyčkává a přemýšlí, co ve čtvrti ještě chybí a co by se dalo dobře zpeněžit. Je přitom už předem jasné, že nová školka, komunitní centrum nebo sociální bydlení to nejspíš nebude. Málokterý developer je ochotný investovat do finančně málo lukrativních projektů. A přitom to, co ve čtvrti jako jsou Vysočany chybí nejvíce, je právě takové kulturní centrum jakým už současná Trafačka je. Není to snad právě mocný a silný developer, kdo by měl podobné projekty podporovat a udržovat? Když už společensky prospěšné projekty developeři nebudují, proč alespoň nepřestanou likvidovat ty, které již existují a jimž svým způsobem vznik umožnily?

 

Autorka: Michaela Pixová

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: