Skip to content

O Staroměstském náměstí v Praze

30.7.2011

krátký výtah z besedy

5. 5. 2011, Studio VM (volné myšlenky)

zapsali Martin Horáček a Tomáš Vích, Organizátor Revue Beau.

***

Podoba Staroměstského náměstí se postupem času pozvolna měnila, od poloviny 19. století však, jak si mnozí myslí, k horšímu. Objevilo se a zase ztratilo novogotické křídlo radnice, zmizela Krocínova kašna, mariánský sloup, na místě Krenova domu ústí bulvár Pařížské třídy. Co chybí či naopak přebývá Staroměstskému náměstí? Potřebuje pomoci, a pokud ano, jak? Před čím nebo kým by mělo být chráněno? Před moderními architekty, před ochranáři památek, před komercí, před politikou nebo před něčím úplně jiným? Co by se mělo nebo mohlo (znovu) postavit a co by se mělo nebo mohlo zbourat? A kdo by o tom měl rozhodovat – veřejné hlasování, politický program nebo odborné komise?

Václav Vokolek (spisovatel):

Staroměstské náměstí bychom mohli vnímat jako pomyslné i skutečné obětiště dějin, města i celého národa. Poprava českých pánů 1621 se nemohla konat jinde. V roce 1918 tu došlo k svržení mariánského sloupu, které otevřelo nové dějiny, ne náhodou barbarskou demolicí. Šalounův jedinečný pomník Jana Husa osaměl, ztratil svou duchovní protiváhu, která mohla být jistým symbolem stabilního prvku našich dějin. Smír mezi kalichem a křížem. Naše absolutní netečnost k tragickým a úctyhodným místům není pouhým odmítnutím laciné patetičnosti, ale odmítnutím kořenů.

Jaroslav Róna (výtvarník):

Člověk musí vnímat město jako stále živé. Žijeme sice, pravda, na hromadě kostí, ale žijeme dál.

Josef Štulc (památkář):

Náměstí je vedle Pražského hradu vnímáno veřejností jako nejvýznamnější prostor státu a národa, a tudíž postavit tam například hotel nebo obchodní dům by bylo něco, co i při cynismu a ekonomismu současné doby by bylo chápáno jako znesvěcení. Tady mně chybí téma s velkým T, to znamená poslání pro stavbu takového významu, že ji můžeme dát buď na Pražský hrad, nebo na Staroměstské náměstí.

Martin Horáček (historik umění):

Co by se na náměstí mělo přidat?

Tomáš Vích (architekt):

Až do požáru 1945 tu byla radnice. Bylo tu především místo zasedacího sálu, kde lidé přednášeli své stížnosti a návrhy. Ve středověku bylo v Parléřově sále, za první republiky v moderní úpravě v Brožíkově síni. A v roce 1945, když byla radnice vypálena, tak se provizorně zastupitelský sál přesunul do dvorany Nové radnice, do té doby veřejného prostoru, a od té doby tam trčí a ničí Novou radnici, kde by normálně mohl probíhat veřejný život výstav a prezentací čehokoliv. Vidím radnici jako ústřední téma. Byl bych i za repliku staré parléřovské radnice, která je nádherná, ale uvědomuji si, že se tam 63 zastupitelů plus dalších 200 hostů nevejde. Výsledek této rovnice je, že buďto zvětšíme Parléře, anebo vymyslíme nový dům, který se tam bude hodit. Zastupitelé zasedají jednou za měsíc, takže většinu času by sál mohl sloužit široké veřejnosti.

Václav Králíček (architekt):

To, co z prostoru Staroměstského náměstí zmizelo, bylo úplně to nejdůležitější – jeho západní fronta. Jejím iniciačním motivem byl zdroj vody – nejdříve potok, potom studny až po Krocínovu kašnu. Původní půdorysná stopa západní fronty náměstí by se měla pietně restituovat. Dále je důležitý barokní mariánský sloup a Parléřova gotická radnice ve své originální podobě ze 14.-15. století.

František Kašička (architekt):

To by byla vědecká rekonstrukce. U Staroměstské radnice existuje třetina průčelí parléřovské radnice a známe dobře, jak vypadala. Pod Nobileho radnicí neexistovaly sklepy, to znamená, že v těch místech archeologové naleznou základy parléřovské radnice.

Štulc:

V 19. století se ještě stavělo velmi ekologicky, co nebylo nutné vyvážet, tak se použilo znovu, protože doprava materiálu tvořila vysoké procento nákladů na stavbu. Předpokládáme, že ty sklepy, které zůstaly z původní radnice, jsou vyplněné sutí z demolované stavby. Bez provedení seriózního archeologického průzkumu a bez zjištění té zásoby informací, která je v podzemí, nemá smysl vypisovat soutěž.

Jan Sedlák (architekt):

Návrat do původní kompozice je již nesnadný. Urbanistické danosti, vertikální i horizontální členění, forma náměstí, míra jeho uzavřenosti, rytmizace, počet objektů, to jsou jakési závazné protoregulace pro novou stavbu.

Vlado Milunić (architekt):

Zahájil bych archeologický průzkum na půdoryse radnice a Krenova domu tak, že bych vztyčil kostru původních hmot přikrytou průsvitnou folií a po obvodě bych udělal galerii pro turisty s atrakcí dole fungujícího archeologického pracoviště. Věřím, že by to pomohlo přesvědčit Pražany, že je to to pravé, i když neuvidí kostel Sv. Mikuláše. Uvnitř budoucí novostavby by mohla být ukázka vývoje Prahy a model Prahy v nějakém slušném měřítku.

Štulc:

Parléřovskou radnici nelze obnovit, aniž by se nerozebral fragment Nobileho křídla, které už nebylo stavěno jako radniční. To byl zároveň soud a měla tam být dokonce věznice, šlo o necitlivý postjosefínský záměr.

Peter Balhar (výtvarník):

Kam se dostaneme, když rekonstruujeme Parléřovu radnici? Nebude to už parodie na gotiku?

Králíček:

Gotika je pro účel rekonstrukce nejvhodnějším architektonickým obdobím, protože její tvarosloví je neuvěřitelně zákonité a odvoditelné. Jsou tu dva referenční příklady. Předně je to katedrála sv. Víta, ke které se koncem 19. a začátkem 20. století přistavěla západní polovina. Druhým referenčním objektem může být radnice v Cáchách (Aachen). Pravděpodobně ji dostal Petr Parléř jako vzor pro Staroměstskou radnici a navíc prošla podobným vývojem jako pražská. My bychom získali rekonstrukcí Parléřovy radnice sál, kde byl korunován Jiří z Poděbrad a kde byl hlavní štáb obrany Starého a Nového Města proti švédské přesile, kdy Praze hrozilo největší válečné nebezpečí v její historii.

Vích:
Mimo soutěž se postaví Parléř?

Kateřina Bečková (historička):

Jenom vyslovení věty, aby se radnice dostavěla bez soutěže a už se dál nikdo nikoho na nic neptal a honem se to postavilo, to je nebezpečné. To je věc, která veřejnost nastraží proti tomu.

Milunić:

Hlavní devizou Prahy je vrstvení během deseti století, které nemá žádné jiné město zachované v takové podobě. To je patrné i na náměstí. To bohužel ztratilo původní intimitu, čtvrtá fasáda zcela chybí a je tam místo ní nesmyslný park. Musíme náměstí znovu uzavřít soudobou architektonickou formou hmoty původní radnice místo stávajícího parku a obdobou hmoty Krenova domu uzavřít průvan z Pařížské ulice. Husovu pomníku komponovanému pro Karlovo náměstí by pomohla výsadba stromů za jeho zády místo dnešního nízkého křoví jalovců. Monumentalitu pomníku by vhodně redukoval mariánský sloup a Krocínova kašna.

Jan Bradna (restaurátor):

V roce 1990 jsme založili Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Máme vysekaný dřík sloupu, spodní sokl pod ním a balustrádu a schodiště, je to složené na bezpečném místě a prakticky připravené. Jediný problém jsou andělé.

Eugen Kukla (žurnalista, fotograf):

Genius loci Staroměstského náměstí je již dlouho těžce nemocný. Kdybychom začali osazením mariánského sloupu, tak to může být ten prvotní a výborný impuls, který konečně nakopne situaci pozitivním směrem. Dobrá věc je, že daňového poplatníka to nebude stát jedinou korunu.

Allan Gintel (psycholog):

Jsem přesvědčen, že doba, přestože to tak nevypadá, je těhotná tím, aby se tam něco stalo, aby se vůbec v Praze stalo něco zajímavého. Praha nemá žádný ,,panteon“ lidí, kteří se o město zasloužili. Bylo by hezké si je na Staroměstském náměstí připomenout, možná v té staronové budově. Historie Prahy volá po tom, aby něco takového tady vzniklo a aby to nebylo jenom muzeum.

Odkaz:

Celá debata je ve třech dílech na www:

O Staroměstském náměstí

O dostavbě radnice

O soutěži

One Comment leave one →
  1. David Jiranek (architket) permalink
    22.4.2012 15:09

    Architektonicky by se na Staromestske namesti nehodila moderni budova. Verna replika historicke budovy by v dnesni dobe nesplnovala prostorove pozadavky. Resenim by tedy mela byt komplinace techto dvou aspektu.
    Ze streny Staromestkeho namesti by se budova mela integrovat do okolni hostoricke zastavby, avsak by mela byt 100procentne otevrena verejnosti a nalakat Prazany se sem chodit schazet. Praha hledi velice na to aby se turista citil dobre…ale nemeli by se ve meste citit dobre predevsim tim, kteri v tom meste ziji?!!!
    Radnice vzdy slouzila obyvatelum mesta…tak necht je tomu tak i v „moderni“ dobe. Radnice muze poskytnout prostor obyvatelum na vysloveni svych prani a stiznosti, umelcum moznost vystavit, hudebnikum protor na verejna vystoupeni, navstevnikum moznost na odpocinek pri kave,…

    Priklady kdy se historicka architektura kombinuje s moderni funkci je ve svete spoustu. Jeden z blizkych prikladu, ktery lidi (obyvatele mesta) vylakal travit vic casu ve verejnych prostorech je videnske Museums Quartier… inspirujme se delejme toho vic pro obyvatele mesta a vylakejme je do ulic! Mesto je zive jen na tolik, na kolik dokaze sve obyvatele motivovat travit svuj volny cas ve verejnych prostorech a ulicich!

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: