Skip to content

Bohatý investor spolu s úřady bourá Prahu a zákony

28.9.2011

Historický dům č.p. 1601 na nároží Opletalovy ulice a Václavského náměstí není jediným domem, který je v centru Prahy a její památkové rezervace na mušce investorů, kteří by na jeho místě rádi postavili něco modernějšího, ale hlavně vyššího a objemnějšího a tedy lukrativnějšího. Záměr Offices Verdi, který má podle představ investora tento dům nahradit, svým rozsahem sice není tak monstrózní jako plánovaná zástavba ve vnitrobloku u Václavského náměstí blíže k Můstku, přesto kromě domu č.p. 1601 a parcely po bývalých tiskárnách má nahradit i zadní trakt hotelu Jalta, který je ovšem prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Při schvalování demolice těchto budov chráněných podle zákona o státní památkové péči se již investor dostal do závěrečné fáze, přičemž se znovu potvrdilo, že výklad právních předpisů je především závislý na tom, jak bohatý a vlivný subjekt žádá o vydání rozhodnutí.

Investor nejdříve v roce 2007 usiloval o zrušení prohlášení zadního traktu hotelu Jalta za kulturní památku, tedy postupoval pokud ne s úctou ke kulturně-historickému dědictví Prahy, tedy aspoň podle zákona. Nicméně když zjistil, že zrušení statusu kulturní památky hotelu Jalta nebude na Ministerstvu kultury průchozí, zvolil postup již méně legální. Ke spolupráci si přibral Odbor kultury a památkové péče Magistrátu hl.m. Prahy, o němž je známo, že s investory spolupracuje dobře a rád. To Odbor kultury a památkové péče (v čele s dnes již kultovním „ochráncem“ kulturních památek, Ing. Kněžínkem) potvrdil při vydání svého závazného stanoviska, které slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí o odstranění stavby stavebním úřadem a závazným způsobem řeší otázku souladu záměru odstranění stavby z hlediska ochrany kulturních památek.

Toto závazné stanovisko je v hrubém rozporu se zákonem a ignoruje jak status kulturní památky hotelu Jalta, tak i nesouhlasné stanovisko Národního památkového ústavu (odborná instituce památkové péče, kterou vzhledem k nedostatku jejich pravomocí někdy lobbistům ani nestojí za to zpracovávat). Na tyto a ještě řadu dalších nezákonností závazného stanoviska upozornila Památková inspekce Ministerstva kultury (její ředitel Jiří Varhaník byl ministrem Besserem odvolán krátce po té, co si na něj investor u ministra v souvislosti s touto kauzou písemně stěžoval a žádal vyvození personálních důsledků, ale neodbíhejme od tématu).

Chvíli se zdálo, že záměr investora byl zmařen, když Ministerstvo kultury svým ojedinělým rozhodnutím v přezkumném řízení závazné stanovisko zrušilo. Rozhodnutí bylo vydáno v tzv. zkráceném přezkumném řízení, což bylo zcela na místě, protože hrozilo, že investor může každou chvíli podat ohlášení záměru odstranění stavby a za takové situace by už nemusel být dostatek času na provedení klasického přezkumného řízení. Rozhodnutí ministerstva bylo nejenom správné, ale byla to jediná možnost, jak bezpečně zabránit škodě na památkovém fondu Prahy, která se blížila zaviněním pražského magistrátu a investora.

Ukázalo se však, že finanční moc investora u nás má stále ještě navrch nad hodnotami, jakými jsou ochrana kulturních památek a právní stát. Ministr Besser na základě rozkladu investora rozhodnutí ministerstva zrušil.

Samotné rozhodnutí ministra o rozkladu je přitom nezákonné. Jediným důvodem, o něž se toto rozhodnutí opírá, je údajná ochrana práv investora nabytých v dobré víře na základě závazného stanoviska. Závazné stanovisko orgánu státní památkové péče však není správním rozhodnutím, které by zakládalo práva nebo povinnosti. Je to pouze podklad pro pozdější vydání rozhodnutí stavebním úřadem. Je proto pojmově vyloučeno, aby investor ze závazného stanoviska nabyl jakákoliv práva. Argumentace ministra je jen chabou zástěrkou, která může obstát leda v očích práva neznalé veřejnosti.

Nyní se blíží poslední fáze dramatu, kdy investor podá ohlášení záměru odstranění stavby stavebnímu úřadu městské části Praha 1. Jeho vedoucí, Ing. Oldřich Dajbych, už při jednání senátního výboru pro kulturu dal jasně najevo, že mu občanské protesty narušující solidní práci na rozvoji města nejsou po chuti a že se chystá přísně se přidržovat metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj, podle něhož má mít vlastník stavby právo ji zbourat, kdykoliv si usmyslí. Není tedy pochyb o tom, že stavební úřad demolici povolí (případně vůbec nezahájí řízení o odstranění stavby a investor nabude právo k demolici po uplynutí 30 dnů od ohlášení záměru), bude to již jen úřednická rutina. Špinavou práci už koneckonců odvedl Odbor kultury a památkové péče magistrátu hl.m. Prahy a sám ministr kultury.

Tomáš Erbák, právník a člen občanského sdružení Praguewatch

One Comment leave one →
  1. 28.9.2011 21:15

    Nic nového pod sluncem. Takto vypadala radnice za Rakouska: http://www.svejkmuseum.cz/povidky.htm#obecni_hospodarstvi

    Je to furt stejná pakáž.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: