Skip to content

Mapa odvrácené tváře Prahy a její využití ve výuce zeměpisu I.

21.1.2012

Jedním z problémů českých měst je nízké zapojení obyvatel do rozhodování o prostředí v okolí jejich bydliště. Nejpalčivěji se tento problém projevuje ve větších městech, ve kterých se obyvatelé cítí více anonymní a s místem svého bydliště méně provázaní. Ve větších městech se také stává, že účast veřejnosti na rozhodování není místními politiky a úředníky příliš usnadňována. V rozhodování o podobě měst je pak často ustupováno zájmům developerů, usilujících realizovat tam své investiční záměry. Následkem takového jednání jsou pak rychlé proměny městského prostředí, které si místní obyvatelé často neumějí správně vyložit. S aktuální problematikou města a městského života přitom nebýváme dostatečně seznámeni ani ve školní výuce. Tato látka bývá do výuky zařazována jen zřídka a nevyskytuje se ani v učebnicích zeměpisu. Učitelé proto musí improvizovat a využívat jiné zdroje. Cílem 1. dílu tohoto článku je proto seznámit učitele zeměpisu s internetovou mapou Praguewatch.cz, kterou vytváří stejnojmenná nezisková organizace s cílem zvýšit schopnost obyvatel kriticky chápat městské proměny a aktivně se podílet na ovlivňování podoby města. Obsahem 2. dílu článku pak bude podrobnější seznámení s možnostmi, jak portál ve výuce využít.

Urbanizace v posledních desetiletích nabyla závratné rychlosti − stále více obyvatel dnes žije ve městech a v rozvoji měst se utápějí i obrovské přebytky kapitálu, jehož další reprodukce se neobejde bez neutuchajícího cyklu boření a stavění (Harvey 2008). Do Česka tento urbanizační tlak dorazil spolu s tržní ekonomikou po roce 1989 (Sýkora 1999) a prostředí kolem nás proměnil, dříve než většina z nás stačila pochopit jeho podstatu. Ve městech zanikají staré domy a kusy městské zeleně a na jejich místech vznikají moderní developerské projekty. V okolí měst pozorujeme suburbanizaci, jejíž negativní formě se hanlivě přezdívá „sídelní kaše“. Podle Ouředníčka (2005) bývá sídelní kaše vnímána jako jev spíše negativní, neboť „vytváří funkčně homogenní zóny, zvyšuje nároky na dopravu a technickou infrastrukturu, předměstské budovy zabírají někdejší zemědělskou půdu a obyvatelé suburbií vnášejí cizí prvky do architektury a sociálního prostředí a prohlubují sociálně-prostorovou polarizaci a segregaci“. V historických centrech měst se pro změnu setkáváme s necitlivou komercionalizací památkově chráněných budov a s případy spekulace (Biegel 2005). Sídlištím na okrajích měst hrozí vznik sociálně vyloučených ghett (Sýkora 2010), nové silniční obchvaty často přispívají k zvýšení dopravy i znečištění vzduchu ve městech (Horák 2007). To je jen malý výčet z proměn současných měst, které se bezprostředně týkají nás všech.

Barevná kakofonie skrývá stavební parcelu s cílem zastřít drastický zásah do prostředí rezidenční čtvrti a nalákat budoucí zákazníky.

Život v neznámém prostředí

Přestože okolo tří čtvrtin českého obyvatelstva žije ve městech, s problematikou města, městského života či městské ekologie se ve školní výuce setkáváme sporadicky, nebo na velmi obecné úrovni. Ačkoliv se mnoho škol nachází v městském prostředí, zeměpisná výuka se městskými jevy a jejich aktuálními problémy zabývá jen zřídka. Mnohé z nich lze přitom pozorovat přímo v nejbližším okolí školy. Díl viny za tento stav pravděpodobně nese i způsob přípravy budoucích učitelů zeměpisu na univerzitách, neboť mezi požadavky, které musí studenti tohoto oboru splnit, není vždy zařazena povinnost absolvovat zkoušku z předmětu geografie města. Studenti učitelského oboru musí tak vystačit s předmětem geografie obyvatelstva a sídel, který aktuální problematice soudobých měst věnuje velmi malou pozornost. Neumí-li však učitel aplikovat své zeměpisné znalosti ve svém prostředí, těžko lze podobnou dovednost očekávat od žáků. Z analýzy obsahu v současné době nejvíce používaných učebnic zeměpisu na českém trhu (Hrnčířová 2010) vyplývá, že téma města je ve většině případů zredukováno na stručný popis několika s městem souvisejících obecných aspektů, jako je vývoj osídlení, definice města, vnitřní struktura sídel či funkční rozdělení měst a městských zón. Některá témata jsou v učebnicích představována zavádějícím způsobem, jako kupř. chudinské čtvrti, které jsou stereotypně spojovány s rozvojovým světem, ačkoliv se běžně vyskytují i ve vyspělých zemích. Jak správně poznamenává Hrnčířová (2010), v učebnicích se až na výjimky nevyskytují termíny spjaté se současným městským rozvojem, jako je brownfield, gentrifikace, revitalizace, ale dokonce ani suburbanizace, ačkoliv současná maturitní zkouška již znalost těchto termínů předpokládá. Jako absolventka učitelského oboru mohu doložit fakt, že některé z těchto termínů neznají ani mnozí aprobovaní učitelé zeměpisu.

Budova nákladového nádraží Žižkov je unikátní ukázkou funkcionalistické architektury a rušného života drobných podnikatelů. Ohrožují ji však nekoncepční developerské zájmy.

Mapa pro kritické vnímání města
V hodinách zeměpisu tedy často vychováváme občany, kteří znají problematiku afrických slumů, ale sociální dopady revitalizace ve své ulici již zhodnotit nedokáží. Syndrom NIMBY („not in my backyard“ neboli „ne na mém dvorku“) charakterizuje občany, kteří se o změny ve svém prostředí začnou zajímat až ve chvíli, kdy se dotknou jejich osobního života. Mezi obyvateli Česka je takové jednání rozšířené, a tak se nabízí možnost zaujmout žáky nabídkou dovednosti kriticky vnímat prostředí jejich města.
Cílem tohoto článku je představit portál Praguewatch.cz, který může pedagogům výuku tohoto kritického vnímání usnadnit. Praguewatch.cz je internetová mapa graficky znázorňující rozmístění problematických lokalit ve městě. Tyto tzv. kauzy doprovází encyklopedický popis založený na kritickém pohledu odborníků a občanských aktivistů. Kauzy jsou podle povahy problému rozděleny do šesti kategorií. Sedmou kategorii představují pražské úřední aktuality, resp. diskutabilní oznámení orgánů veřejné správy. Na následujících řádcích ukážeme příklady otázek, které mohou jednotlivé kategorie pomoci zodpovědět a jejichž vhodným zařazením do výuky může být rozvíjena schopnost kritického uvažování o městském prostředí:

  1. Praha mobilní: Který způsob dopravy nejvíce/nejméně škodí životnímu prostředí? Proč je dnes moderní stavět ve městech cyklostezky? Navrhněte, jak docílit redukce počtu aut v městských centrech. V některých českých městech je plánován odsun železničních nádraží z městských center. Komu takový krok nejvíce uškodí a proč? Jak souvisí doprava ve městech se „sídelní kaší“?
  2. Praha kulturní: Které kulturní památky znáte ve svém okolí a v čem spočívá jejich význam? Jaké chyby jsou v péči o kulturní památky páchány nejčastěji? Vysvětlete, co je to spekulace a jak může ohrožovat historické památky. Jaký je váš názor na množství reklamních ploch v českých městech?
  3. Praha sociální: Znáte termíny, jako je ghetto, gated community či gentrifikace? Proč podle vás v některých městech dochází k neustálé obnově výstavby? Jsou nové budovy pro místní obyvatele užitečné, nebo se některé z nich stavějí zbytečně? Jaká rizika spočívají v prostorovém oddělování chudších lidí od bohatých? Proč se ve městech vyskytuje bezdomovectví a squatting? Víte, co je to občanská vybavenost a proč je důležitá její dostupnost?
  4. Praha ekologická: Vysvětlete, proč je život ve městech méně zdravý než život na venkově. Navrhněte způsob, jak městské prostředí učinit zdravějším a příjemnějším pro život. Je podle vás důležité ve městech zachovat zahrádkářské kolonie? Víte, proč existuje neustálý tlak na další zástavbu městské zeleně?
  5. Praha občanská: Víte, jaká práva mohou občané využít, pokud chtějí vyjádřit nesouhlas se změnami plánovanými v okolí místa jejich bydliště?
  6. Praha politická a administrativní: Dovedete vysvětlit význam komunálních voleb z hlediska možnosti ovlivňovat podobu vašeho města?

Závěr
V článku jsme se seznámili s aktuálností výuky kritického vnímání městského prostředí v hodinách zeměpisu a s možností tuto výuku inspirovat obsahem portálu Praguewatch.cz. Příští díl článku bude věnován podrobnějším ukázkám a návrhům možností, jak s portálem ve výuce pracovat.

Literatura a zdroje dat:
BIEGEL, R. (2005): Systém státní památkové péče a jeho pražské problémy. In: Bilance 1991−2005 – Za starou Prahu, Věstník Klubu za starou Prahu, Vol. 35, No. 3, s. 5−8.
HARVEY, D. (2008): The Right to the City, New Left Review.
HORÁK, M., (2007): Governing the Post-Communist City: Institutions and Democratic Development in Prague. Toronto: University of Toronto Press.
HRNČÍŘOVÁ, E. (2010): Problematika města ve výuce zeměpisu. Brno: PřF MUNI (diplomová práce).
OUŘEDNÍČEK, M. (2005): New Suburban Development in the Postsocialist City: the Case of Prague. In: Eckardt, F. ed.: Paths of Urban Transformation. Lang, P., s. 143−156.
SÝKORA, L. (1999): Proměny vnitřní prostorové struktury postkomunistické Prahy. Acta Facultatis Studiorum Humanitatis et Naturae Universitatis Prešoviensis − Folia Geographica, Vol. 32, No. 3, pp. 98−103.
SÝKORA, L. ed. (2010): Rezidenční segregace. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha

Autorka: Michaela Pixová

článek vyšel v časopise Geografické Rozhledy č.2/11-12

vznik článku byl podpořen z grantu Nadace Open Society Fund Praha


		
No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: