Skip to content

Zdi mezi námi: gated communities v současném Česku

1.3.2013

Na celém světě roste počet uzavřených a střežených rezidenčních areálů. V angličtině se tyto objekty nazývají gated communities a český překlad tohoto pojmu neexistuje, nebo se používají překlady nepřesné jako je např. uzavřená komunita. Gated communities začaly vznikat v USA koncem 19. století, když zde bohatí a slavní chtěli najít klid a soukromí uprostřed rušného industrializovaného města. Od sedmdesátých let dvacátého století v USA začíná docházet k bouřlivému nárůstu těchto uzavřených objektů, které již přestaly být symbolem luxusního, exkluzivního bydlení, ale naopak dostupného i relativně slabším sociálním vrstvám. S postupem času se gated communities přesunuly i do ostatních států a dnes tyto objekty nalezeme prakticky na celém světě. Vyskytují se především ve státech s vysokou kriminalitou a sociální polarizací mezi bohatými a chudými (Latinská Amerika, Jihoafrická republika, nebo Čína).

Po pádu komunismu koncem 20. století jsou gated communities stále více rozšířené také v postsocialistických městech střední a východní Evropy. Oproti jiným státům jsou zde ovšem rozdíly. V USA, Latinské Americe či Jihoafrické republice jsou gated communities silně separované bydlení s až tisícovkami bytových jednotek, s vysokými ploty, kam není lehké vstoupit. Gated communities v postsocialistických státech jsou menší a jejich separace není nikterak silná. Ploty nejsou tak vysoké, přítomnost bezpečnostních agentur někdy vůbec není.

Gated communities Rezidence Panorama v Praze Radlicích

Gated communities Rezidence Panorama v Praze-Radlicích

První gated communities v Česku začaly vznikat v Praze ve druhé polovině 90. let 20. století, kdy byly vystavěny projekty Malá Šárka a Trinity Garden. Další výstavba pokračovala v roce 2002, kdy byly dokončeny další residenční projekty, které je možné zařadit mezi gated communities. Vždy se jednalo o velmi luxusní projekty určené pro vyšší vrstvy či cizince. Od roku 2004 postupně dochází k novému přechodu výstavby, kdy začíná výstavba gated communities, dostupných i příslušníkům středních vrstev. Od roku 2007 se gated communities pomalu stávají standardem na rezidenčním realitním trhu. Od této doby má 10-30 % ze všech postavených rezidenčních objektů v Praze prvky gated communities. Vývoj výstavby je podobný, jako tomu bylo v USA, tedy gated communities byly nejdříve luxusní residenční objekty pro bohaté a postupem času se staly více dostupné. Většina nových projektů je plánována méně luxusně, než byly prvotní pražské gated communities, a je zaměřena především na vyšší střední vrstvu. Velice luxusní projekty pro vyšší vrstvu a cizince se stavět nepřestaly. Od roku 2008 také dochází k výstavbě gated communities v ostatních částech Česka. Drtivá většina objektů gated communities ovšem nalezneme v Praze (z ostatních českých měst vyčnívají pouze Karlovy Vary či Brno).

Existuje několik důvodů, proč tyto objekty vznikají. V akademické literatuře se hlavní důraz přikládá faktu, že lidé se do gated communities stěhují, protože cítí silný strach z kriminality, ať už násilné či majetkové, a mají pocit, že v uzavřených či střežených objektech se budou cítit bezpečněji. Lidé se do gated communities stěhují také proto, aby demonstrovali svoji sociální prestiž ve stylu: „tady bydlím já a nikdo sem nesmí“. Vznik je podmiňován s praktikováním neoliberální politiky, která hlásá maximální ekonomickou svobodu a tím umožnění ekonomicky racionálního chování všem jedincům – podle teorie klubových statků jsou gated communities nejvíce ekonomicky racionální pro všechny zainteresované aktéry. Rezidenti  gated communities nahrazují veřejné statky, ekonomicky výhodnějšími statky klubovými. Příkladem klubového statku může být například bazén či tenisový kurt. Členové klubu jsou vlastníky tohoto vybavení a mohou je kdykoliv využívat. Zároveň je pro ně výhodné, že tento statek sdílejí s ostatními členy klubu – především díky snížení nákladů na údržbu. Podle zastánců této teorie jsou gated communities jsou také výhodné pro státní správu, která se nemusí starat o různé druhy správy či služeb (úklid silnic, odklízení sněhu, zajišťování bezpečnosti). Developeři poté mohou profitovat z prodeje úspěšného projektu. Vznik gated communities můžeme také chápat, jako snahu lidí uniknou za ploty a zdmi od problémů města i celé společnosti (hluk, znečištění, špatně udržované veřejné komunikace). Mezi další důvody patří také o vyšší zajištění soukromí či snaha žít v oblasti s vyšším pocitem komunity. Gated communities vznikají také na straně nabídky u developerů, kteří jsou nuceni neustále inovovat a hledat nové realitní produkty.

České gated communities nevznikají z důvodu strachu společnosti z kriminality nebo ze snahy rezidentů o zvýšení společenský statusu přistěhováním do tohoto rezidenčního prostředí. Podle výzkumů, které provádíme na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy lidé nepřikládají mnoho pozornosti tomu, zda je objekt oplocen či střežen. Místo k bydlení si vybírají podle jiných faktorů, jako je především lokalita a cena. Jsou známy i případy, kdy developer sliboval postavit gated communities, nicméně rezidenti, sdružení ve společenství vlastníků bytových jednotek, oplocení či soukromou bezpečnostní agenturu omítli. Bydlení v gated communities totiž přináší vyšší náklady a ne každý je ochoten si za ně připlácet. Podle několika výzkumů totiž lidé v gated communities sice cítí menší strach z kriminality, výši vloupání a jiných trestných činů ovšem nadstandardní bezpečností prvky redukují jen velmi omezeně.

Uzavřená ulice v Brně-Ivanovicích

Místní správa si často uvědomuje, že gated communities přináší negativní důsledky a jejich rozvoj chce omezovat (především pokud jde o uzavřené objekty). V některých případech ale  místní správa chápe gated communities jako příležitost, ne jako problém a výstavbě nebrání. Gated communities pro ni mohou přinášet několik výhod. Hlavní výhodou pro místní správu je její osvobození od poskytování veřejných statků a služeb, jako je údržba chodníků a silnic, odklízení sněhu, či zajišťování bezpečnosti v areálech uzavřených objektů. Místní správa může také podporovat novou rezidenční výstavbu, protože pak nemusí platit za náklady na výstavbu infrastruktury, nebo se snáží o koncentraci bohatších daňových poplatníků, kteří zvyšují obecní příjmy.

Nejsilnějším aktérem při výstavbě gated communities v Česku jsou developeři. To oni přinesli tento fenomén na český realitní trh a jsou hlavní hnací silou při další výstavbě. Gated communities chápou jako něco nového, inovativního, díky čemuž získají konkurenční výhodu oproti ostatním developerům. Developeři ovšem nedělají analýzy trhu, zda lidé vyžadují prvky gated communities. Spíše zkouší, zda produkt bude na trhu úspěšný. V mnoha případech projekt úspěšný byl a developeři chtějí stavět tyto objekty dále. Najdeme ovšem také mnoho nespěných projektů, které negativní důsledky pro společnost dále prohlubují tím, neboť se z nich stane prázdný uzavřený areál.

Byty v předraženýém areálu Central park Praha na pražském Žižkově si kupují hlavně firmy a zákazníci z Ruska

Gated communities přináší rozdílné důsledky pro samotné rezidenty a společnost jako celek. Rezidenti se v objektech gated communities cítí bezpečněji a pociťují zde také silnější pocit komunitní sounáležitosti. Pro společnost jako celek ovšem gated communities mnoho pozitiv nepřinášejí. Gated communities vytvořily nový typ bydlení pro některé z nás a zároveň vytvořily nové sociální dilema, které se týká nás všech. Gated communities přestavují extrémní a nejviditelnější formu residenční separace sociálně silnějšího obyvatelstva. Přestože jistá míra separace a segregace je nezbytná a funkční, extrémní míry jsou nežádoucí a pro celou společnost nebezpečné. Gated communities napomáhají k vytváření nejenom residenční separace, ale také k prohlubování dalších nerovností a zvyšování sociální polarizace. Na gated communities je také kritizováno vytváření bariér a snižování kontaktu mezi lidmi. Tyto bariéry pochopitelně nepřispívají k celkové společenské soudržnosti či sociální kohezi, která je důležitá pro odstraňování či alespoň zmírňování nerovností. Lidé se přestávají zajímat o věci veřejné a dochází tak k fragmentaci společnosti, kdy vznikají objekty s vlastními bezpečnostními složkami a pravidly, kterými se residenti musejí řídit.

Autor: Tomáš Brabec

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: